Poděkování personálu gynekologického oddělení Nemocnice Kyjov
Na gynekologickém oddělení vaší nemocnice jsem podstoupila drobný chirurgický zákrok. Rozhodla jsem se pro vaši nemocnici a dnes s jistotou vím, že to byla ta nejlepší volba.
Před jakýmkoli zákrokem přichází kromě nezbytných vyšetření i strach. A ten jsem měla – velký. Věty typu "To nic není." nebo "Tyto zákroky děláme každý den." vám v tu chvíli nepomohou. Hlavou se honí desítky scénářů, obavy z narkózy, z bolesti, z toho, co přijde po zákroku. Když jsem vstupovala do nemocnice, bylo mi smutno, úzko… Nechtěla jsem být přítěží, jen tiše doufat, že to zvládnu.
A právě v těchto chvílích přišlo první obrovské překvapení – vstřícnost a empatie personálu. Od příjmu, přes sesternu až po vyšetřujícího lékaře – všichni byli neuvěřitelně milí, trpěliví a laskaví. Jejich přístup byl lidský, srdečný a přitom naprosto profesionální.
Když mě vezli na sál, přiznávám, měla jsem slzy na krajíčku. Ten pocit vydanosti, nejistoty, bezbrannosti… A pak přišel další moment, na který nezapomenu. Na sále mě přivítaly usměvavé tváře a uklidňující slova. Citlivý přístup, úsměvy, podpora. Všichni ti lidé tam odvedli nejen svou práci, ale dali do toho srdce – a to je v dnešní době to nejcennější. Poslední slova, která jsem před usnutím slyšela, byla: „Ať se vám něco hezkého zdá.“ Dodnes na ně s vděčností vzpomínám.
Nevím přesně, kdo všechno se o mě staral – neznám jejich jména ani funkce. Ale cítila jsem, že to byli lidé, kterým na mně opravdu záleželo. A právě jim chci tímto vyjádřit hluboké a upřímné poděkování.
Vážený pane řediteli, máte ve svém týmu skutečné profesionály – ale především lidi s velkým srdcem. Takový personál je v dnešní době vzácností a jsem přesvědčená, že na něj můžete být právem hrdý.
Děkuji – nejen za samotný zákrok, ale především za to, že jste mě nenechali samotnou v mém strachu. Děkuji za vlídné slovo, úsměv, lidskost. To vše pro mě znamenalo víc, než slova dokážou vyjádřit.