Z historie nemocnice - nové století
Do nového století vstupovala kyjovská nemocnice jako stabilní regionální zdravotnické centrum, ale zároveň jako zařízení, které se muselo vyrovnávat s proměnami českého zdravotnictví, tlakem na hospodaření i se stále vyššími nároky pacientů. Devadesátá léta přinesla samostatnost, nové financování a první velké modernizační kroky. Nultá léta na ně navázala.
V roce 2000 si dětské oddělení připomnělo padesát let své existence. Tentýž rok byl zároveň rokem viditelné stavební proměny. Pokračovala rozsáhlá rekonstrukce chirurgického pavilonu, zahájená už v předchozím desetiletí. Budova měla narušenou statiku a modernizace probíhala za plného provozu. Nové operační sály, radiodiagnostické oddělení a centrální sterilizace znamenaly pro nemocnici obrovský skok dopředu. Opravené prostory se svým vybavením i řešením interiérů přiblížily standardu západoevropských nemocnic.
Současně se proměňovalo gynekologicko-porodnické oddělení, které se snažilo nabídnout rodičkám modernější a lidštější prostředí. Otevíraly se možnosti, které se v porodnictví stávaly samozřejmostí: účast otce u porodu, využití van, míčů či epidurální analgezie.
Zatímco zdravotních sester bylo díky místní zdravotnické škole relativně dost, získávání lékařů bylo obtížnější a volná místa bývala obsazována i lékaři ze Slovenska.
Zlomovým rokem byl rok 2003, kdy z funkce ředitele odešel MUDr. Petr Hudeček. Ten nemocnici vedl od prosince 1991, a jeho odchod vyvolal odezvu mezi lékaři, pacienty i představiteli města. Hudeček po roce 1989 pomohl z někdejší zanedbané součásti okresního zdravotnictví vytvořit samostatné, koncepčně vedené zařízení se širokou spádovou oblastí. Zůstal v nemocnici jako internista a endokrinolog, ale konec jeho ředitelství symbolicky uzavřel jednu éru. V roce 2003 byla nemocnice také přejmenována na Nemocnice Kyjov, příspěvková organizace.
Téhož roku nemocnice čelila i nejistotě kolem foniatrie. Všeobecná zdravotní pojišťovna odmítla nadále hradit lůžkovou péči foniatrického oddělení, které bylo jediné svého druhu na Moravě a patřilo k výjimečným pracovištím i v celostátním měřítku. Oddělení mělo 24 lůžek a z velké části se zde léčili dětští pacienti, často ze sociálně slabších rodin. V roce 2004 nakonec došlo ke zrušení lůžkové části foniatrie, stomatochirurgického oddělení i kardiostimulačního centra a počet lůžek v nemocnici se snížil. Byla to jedna z bolestivějších stránek doby: modernizace a úsporná opatření šly často ruku v ruce.
Nemocnici začal v roce 2004 řídit Ing. Martin Benírške, současně pověřený vedením kyjovské i hodonínské nemocnice. Hovořilo se o efektivnějším provozu, společném ekonomickém úseku, dopravě a stravování. Nic z toho se však nakonec neuskutečnilo. Pokračovala také rekonstrukce chirurgie: dokončeno bylo třetí patro chirurgického pavilonu, proběhlo snížení počtu lůžek na oddělení a na místě zbořených provozních objektů vzniklo parkoviště.
V roce 2005 se vedení nemocnice znovu změnilo. Benírške v lednu odstoupil a po výběrovém řízení se od 1. dubna stal ředitelem Ing. Igor Kalix, dosavadní vedoucí informačního oddělení. Zdravotnictví se však dál potýkalo s úsporami. Jihomoravský kraj omezil prostředky na lékařskou pohotovost, a dříve nepřetržitá služba byla zkrácena. Zrušila se pohotovost na ORL oddělení, zatímco dětská pohotovost zůstala nepřetržitá a zubní pohotovost fungovala alespoň o víkendech a svátcích.
Tentýž rok ale přinesl i uznání odborné práce. Novorozenecké oddělení získalo titul „Nemocnice přátelská dětem“, udělovaný UNICEF a Světovou zdravotnickou organizací za podporu kojení. V kontrastu s tím přišla koncem roku zpráva, která Kyjov i okolí zneklidnila: nemocnice se neobjevila na ministerském seznamu zařízení oprávněných poskytovat státem hrazenou péči. V regionu to vyvolalo obavy z možného ohrožení provozu. Kyjovská nemocnice přitom poskytovala péči asi 150 tisícům obyvatel, patřila ke kmenovým zařízením kraje a byla největším zaměstnavatelem v okrese. Navíc v Hodoníně bylo zrušeno porodní oddělení a rodičky měly jezdit právě do Kyjova. Až později bylo vysvětleno, že šlo o technické nedopatření, které bylo dodatečně napraveno – nemocnice byla do seznamu dodatečně zapsána.
Modernizace v dalších letech pokračovala. V roce 2007 nemocnice získala nový počítačový tomograf za 16,5 milionu korun, přičemž tři miliony věnovala obec Dambořice. Přístroj umožnil lékařům pohodlnější práci se snímky a pacientům přinesl dostupnější diagnostiku. Nemocnice zároveň výrazně snížila ztrátu hospodaření oproti roku 2003, což bylo výsledkem úsporných opatření přijatých už v roce 2005. Téhož roku prošlo kompletní rekonstrukcí gynekologicko-porodnické oddělení. Nová střecha, okna, elektroinstalace, zdravotní technika, výtah i sociální zařízení na pokojích změnily pavilon v prostředí, které mělo více připomínat domov než starou nemocniční budovu.
Závěr desetiletí patřil dalším přístrojovým investicím. V roce 2009 přibyly laserové přístroje pro chirurgii, urologii a oční oddělení. Diodový pulsní laser umožnil ambulantní zákroky u pacientů s křečovými žilami a zkrátil dobu rekonvalescence. Chirurgie získala laparoskopickou věž, radiodiagnostika ultrazvukový přístroj, oční oddělení nový přístroj na ošetření sítnice a dětské oddělení infuzní pumpu pro přesné dávkování infuzí.
Nultá léta tak byla obdobím dvojí tváře. Na jedné straně stály nové operační sály, modernější porodnice, nové diagnostické a léčebné přístroje a připomínky velkých výročí. Na straně druhé se objevovaly úspory, nejistota kolem oddělení, rušení části péče, personální nedostatek a změny ve vedení. Přesto kyjovská nemocnice zůstala místem, kam se obraceli pacienti z širokého okolí, a kde se i v čase organizačních tlaků pokračovalo v tom nejpodstatnějším: v péči o nemocného člověka.
C rameno rentgenového přístroje Anestezie před operací
Menší děti mají k dispozici hernu, starší počítače. Sestra v odběrové místnosti
Gama kamera SPECT JIP chirurgie
Chirurgické oddělení při operaci
Další zajímavosti budeme postupně zveřejňovat v průběhu roku. Jejich autorem je Milan Moudrý, student žurnalistiky, který prošel řadu historických pramenů a archivních materiálů a absolvoval rozhovory s pamětníky.