Nukleární medicína

6. 1. 2026

Když člověk vstoupí na oddělení nukleární medicíny v Nemocnici Kyjov dnes, vidí moderní pracoviště s profesionálním týmem, čistými prostory, SPECT/CT kamerou a technologiemi, které umožňují zobrazení lidského těla na úrovni, o jaké se před třiceti lety ani nesnilo. „Myslím, že se oddělení proměnilo za tu dobu dost výrazně,“ říká farmaceut a zástupce primáře kyjovské nukleární medicíny Mgr. Igor Tichý. Příběh nukleární medicíny v Kyjově je příběhem postupné, ale velmi cílevědomé modernizace.

Oddělení nukleární medicíny sídlí v budově, která původně sloužila jako komplex primářských bytů. Teprve v roce 1991 byla upravena pro potřeby nukleární diagnostiky. Tento lékařský obor využívá malé množství radioaktivních látek (radiofarmak) k tomu, aby zobrazoval funkci orgánů a odhaloval nemoci v raném stadiu – ukazuje tedy nejen to, jak orgány vypadají, ale také to, jak pracují. Pacientovi se podá malé množství radioaktivní látky (většinou injekcí). Ta se v těle chová jako běžná molekula – naváže se cíleně do kostí, do srdce, do nádoru… do kteréhokoliv orgánu, který potřebujeme zobrazit. Přístroje (SPECT, SPECT/CT, PET/CT) pak zaznamenají záření, které radiofarmakum vyzařuje, a vytvoří funkční obraz orgánu. Nukleární medicína dokáže odhalit nádory a jejich metastázy, onemocnění srdce, poruchy štítné žlázy a mnohé další. Umí však nejen diagnostikovat, ale i léčit.

Kyjovská nukleární medicína vyšetřuje kolem 350 tisíc obyvatel ve spádu, má 4 lékaře, provádí široké spektrum vyšetření (kostní, plicní, onkologická, sentinelové uzliny). Během svého působení navíc prošla několika zásadními milníky a rekonstrukcemi. Prvním z nich bylo pořízení dvouhlavé gama kamery v roce 2010. Ta přinesla rychlejší vyšetření, vyšší rozlišovací schopnosti, širší spektrum metod a větší diagnostickou přesnost. Pro pacienty to znamenalo méně času na lehátku a přesnější výsledky; pro lékaře možnost odhalit diagnózy, které starší technika nezvládala.

Mezi lety 2013 a 2014 následovala rekonstrukce oddělení na základě zpřísňující se legislativy v oblasti přípravy léčiv. Aby mohlo oddělení dále připravovat radiofarmaka, muselo vybudovat moderní čisté prostory pro přípravu radiofarmak. Kyjovské pracoviště tak splnilo normy, které byly dříve výsadou velkých center. V letech 2016–2017 se pak rekonstruovala druhá část oddělení a nainstalovala SPECT/CT kamera, která dodnes tvoří hlavní diagnostický pilíř pracoviště. „SPECT/CT přístroje jsou dneska už v podstatě standardem. Kombinují výhody nukleárně medicínského a radiologického vyšetření. Když se vyšetření provede na jeden zátah oběma metodami, je to pro pacienta přínos,“ popisuje Tichý.

Oddělení má do budoucnosti ještě větší plány – vybudovat pracoviště pozitronové emisní tomografie PET-CT. To dokáže odhalit nádory ve velmi raném stádiu, v krátkém časovém horizontu zhodnotit úspěšnost onkologické léčby a pomoci chirurgům plánovat operace. Těchto zařízení je dnes v Česku podle Tichého jen okolo 16, navíc téměř výhradně pod fakultními nebo krajskými nemocnicemi. „Z nemocnic okresního typu máme asi nejlepší pozici k tomu, abychom získali PET-CT. Já věřím, že se nám to podaří,“ dodává. Kyjovská nukleární nemocnice by se tak stala regionálním centrem špičkové onkologické diagnostiky.

První kolektiv ONM v 90. letech.

Instalace dvouhlavé SPECT gama kamery (2010)

Rekonstrukce a instalace SPECT/CT gama kamery (2017)

Vizualizace plánované přístavby PET/CT pracoviště

Zdroj: Rozhovor se zástupcem primáře nukleární medicíny Igorem Tichým