90. léta Nemocnice Kyjov

Z historie nemocnice - 90. léta

Po desetiletích fungování v rámci Okresního ústavu národního zdraví vznikla od 1. října 1991 po delimitaci OÚNZ znovu samostatná Nemocnice s poliklinikou Kyjov. Nebyl to jen administrativní krok, ale začátek nové etapy. Nemocnice vstupovala do svobodných poměrů jako rozsáhlé zdravotnické zařízení s širokým spektrem lůžkové i ambulanční péče. Vedle tradičních oborů se objevovaly i nové nebo znovu posílené služby: došlo k opětovnému osamostatnění stomatochirurgie, vzniklo oddělení nukleární medicíny, při patologii se opět otevřela mikrobiologická laboratoř (jako základ mikrobiologického oddělení) a výrazněji se vyčlenila onkologie.

Proměna se netýkala jen medicíny. Zdravotnictví začalo přecházet na nový způsob financování přes zdravotní pojišťovny a nemocnice se musela naučit účtovat jednotlivé výkony. Současně se připravovaly privatizační projekty a řešila se budoucnost polikliniky. Vedení nemocnice se snažilo zachovat zařízení jako celek a udržet dosavadní rozsah péče. Ve městě se objevovaly obavy, zda se zdravotnictví nestane dostupnější pro bohatší pacienty než pro místní obyvatele, vedení nemocnice ale opakovaně zdůrazňovalo, že medicínská péče má zůstat zachována pro všechny.

Budoucnost polikliniky se nakonec vyřešila její privatizací. V roce 1996 se stala majetkem společnosti s ručením omezeným, tvořené lékaři, kteří v ní ordinovali. Zdravotnický provoz tím nezanikl: v budově dál fungovaly praktické i odborné ambulance, rentgen, lékárna, optika, zubní pracoviště i další služby. Poliklinika se tak z někdejší součásti nemocnice proměnila v samostatné ambulantní zařízení, ale její zdravotnická role pro město zůstala zachována.

Nemocnice vyrovnávala hospodaření, zaváděla počítačové vybavení, měnila technické zázemí a část služeb začaly zajišťovat externí firmy. Zároveň se investovalo do pavilonů: upravovalo se interní oddělení, pokračovala rekonstrukce chirurgického pavilonu a připravovalo se modernější zázemí pro anesteziologicko-resuscitační péči. V roce 1994 se objevily také nové léčebné metody – stomatochirurgie zavedla zubní implantologii a urologie začala využívat přístroj pro mikrovlnnou termoterapii při léčbě benigního zvětšení prostaty.

Nemocnice se v devadesátých letech stále více otevírala moderním postupům. V roce 1995 se zde konal seminář endoskopické chirurgie věnovaný laparoskopii, tedy metodě umožňující operovat bez velkých řezů. Tentýž rok ale připomněl i napětí ve zdravotnictví: do celostátní stávky lékařů se zapojila také část kyjovských lékařů. Požadovali zvýšení průměrných mezd a vyjadřovali nespokojenost s reformou a financováním zdravotnictví. Provoz nemocnice však zůstal zajištěn a výraznější omezení se dotklo hlavně plánovaných chirurgických výkonů.

Současně pokračovala modernizace: přestavovalo se porodní oddělení, kde se kvůli nižšímu počtu porodů snížil počet lůžek a spojila péče o zdravé a patologické novorozence. Nemocnice začala využívat také mobilní přístroj pro neoperativní drcení močových kamenů, takže pacienti nemuseli za tímto výkonem jezdit do Zlína nebo Olomouce. Od 1. září 1996 neslo zařízení nový název Okresní nemocnice Kyjov – tím, že došlo k privatizaci kyjovské polikliniky a dalších zdravotnických středisek, původní název přestal odpovídat skutečnosti.

Druhá polovina desetiletí potvrdila postavení Kyjova jako významného zdravotnického centra. V roce 1997 nemocnice zajišťovala v základních oborech péči přibližně pro polovinu okresu Hodonín, v řadě specializovaných oborů pro okres celý a foniatrie se stomatochirurgií měly i mimookresní význam. Pokračovala rekonstrukce chirurgického pavilonu, vznikla přístavba s centrální sterilizací, rentgenovými vyšetřovnami a moderními operačními sály. Téhož roku nemocnice pomáhala i mimo svůj obvyklý rámec: po povodních zajišťovala několik týdnů péči pro část obyvatel okresu Uherské Hradiště.

V roce 1998 uspěla nemocnice ve výběrových řízeních ministerstva zdravotnictví na akutní, následnou i specializovanou péči a obhájila požadovaný počet lůžek. V té době měla 574 lůžek, 765 zaměstnanců, 102 lékařů a 24 primářů, provozovala šestnáct lůžkových oddělení a téměř třicet odborných ambulancí. Významným krokem vpřed bylo pořízení spirálního počítačového tomografu za deset milionů korun, díky němuž pacienti nemuseli za vyšetřením CT do jiných nemocnic. Nemocnice přitom hospodařila vyrovnaně a v době, kdy řada českých nemocnic zápasila s dluhy, si udržovala stabilní postavení.

Závěr desetiletí přinesl další výraznou změnu. Od 1. července 1999 byla k Okresní nemocnici Kyjov přičleněna veselská nemocnice. Do kyjovské správy tak přešla lůžková část ve Veselí nad Moravou, poliklinika, zubní pavilon i doprava. Veselská lůžková část se změnila v zařízení následné ošetřovatelské a rehabilitační péče a měla hrát důležitou roli i při plánované rekonstrukci kyjovské rehabilitace. Téhož roku si anesteziologicko-resuscitační oddělení připomnělo třicet let existence; jeho šest lůžek zřízených v roce 1969 patřilo tehdy k prvním svého druhu v jihomoravském kraji.

Devadesátá léta byla obdobím přerodu. Nemocnice se musela vyrovnat s novým financováním, privatizací části ambulantních služeb, tlakem na efektivitu i proměnou vztahu mezi pacientem, pojišťovnou a zdravotnickým zařízením. Zároveň ale neztratila odbornou šíři ani regionální význam. Naopak modernizovala přístrojové vybavení, rekonstruovala klíčové provozy, rozšiřovala specializovanou péči a na konci desetiletí se stala ještě významnějším centrem zdravotnictví pro celý hodonínský okres.

Dětské oddělení 1999                                                                                                           Novorozenecká JIP 1996

Přípitek členů zkušební komise po atestacích + MUDr. Trubačík (třetí zleva)

Parčík před dětským oddělením

Další zajímavosti budeme postupně zveřejňovat v průběhu roku. Jejich autorem je Milan Moudrý, student žurnalistiky, který prošel řadu historických pramenů a archivních materiálů a absolvoval rozhovory s pamětníky.